Bali: den sedmý - Delfíni!

Krásný den všem,

celý pobyt na severu Bali jsme měly plný výletů a dobrodružství. Po prozkoumání vodopádů v džungli nás čekali delfíni. Lovina beach, kde jsme se ubytovaly, je totiž vyhlášená výskytem volně žijících delfínů. Popravdě jsem zpočátku ani nevěděla, co čekat od výletu za delfíny. Hlavou se mi míhal obrázek velké nádrže plné delfínů, kteří blbnout ve vodě a vyhledávají lidskou pozornost (asi evropský obrázek delfínů). To byl ale omyl.

Vstávání bylo těžší, než den předtím. Už v 6 ráno jsme vycházeli z hotelu, abychom stihli východ slunce (pro nás spáče obrovský šok). Na pobřeží bylo obrovské množství lidí. Rybáři a místní zprostředkovatelé výletů na moře za delfíny si nás předávali jako kus zboží. Dodnes nevím jak, ale nakonec jsme se po velkém zmatku ocitli ve správném počtu u správné loďky. Byla uzoučká, naštěstí alespoň tak široká, abych se vešla se svými velkými boky. Seděla jsem úplně vepředu - VIP místo. Jelo nás celkem 5 plus řidič. Nakopl motor a vyjeli jsme. Rychlost byla závratná. Předjely nás všechny ostatní loďky.

Pluli jsme poměrně daleko od pobřeží. Kačka s plnou hlavou filmů a obřích žralocích byla vystrašená. Navíc přes prsa nedokázala zapnout záchrannou vestu (já neměla problém). Já jsem si to ale užívala. Byla to legrace.

Proces probíhal následovně: Po chvíli plavby se zhruba 30 loděk shluklo na jednom místě a vyčkávalo se. Zkušení rybáři očima hledali delfíny. Každý chtěl, aby je právě jeho posádka zahlédla. Když je někdo z nich uviděl, rychle se vydal i se svými pasažéry za nimi, ostatní loďky jej následovaly, aby nikomu nic neuniklo. Všichni jsme se jim snažili nadběhnout. Ti nejlepší kormidelníci předvídali, kde se delfíni objeví a udávali směr. To nebyl případ našeho kapitána.

Naše loďka se pěknou dobu snažila dostihnout alespoň shluk loděk, abychom nebyli pozadu. Bylo to frustrující. Už jsem nevěřila, že někdy delfíny uvidím. Nakonec se nám zadařilo - dohnali jsme ostatní. Jen s těmí delfíny to vypadalo beznadějně. Po chvíli se ale i ti ukázali. A ani ne tak daleko od nás. Prostě jen proplavali kolem. Vlnili se ve vlnách, ukázali nám hřbetní ploutve a ti odvážnější i ploutev ocasní. Nic víc.

Zahnala jsem strach z utopení telefonu a fotila jsem jako o závod. Z třiceti fotek mám jen jednu, kde je vidět delfín. Nejsem si jistá, jestli ho ale na fotce najdete. Pokud ano, dejte vědět do komentářů.

Hledejte delfína zde ↑

To nejlepší z výletu ale přišlo cestou zpátky. Nasadili jsme vyšší rychlost a rozráželi jsme vlny, které s loďkou hezky škubaly. Po chvíli jsem byla mokrá až na kůži. Když se vlny hezky sešly, zhoupl se nám žaludek. A proti nám vycházelo slunce, prostě idylka.

V pořádku jsme se dostali na břeh, jen s parkováním byl trochu problém. Celé mokré jsme pelášily na hotel, daly jsme si snídani a šly spát. Zbytek dne jsme pak proválely u moře a u bazénu. Večer jsme si řekly, že už máme chuť na víno, tak jsme si daly láhev červeného za 270 000 rupií.

Už se nemůžu dočkat, až Vám budu vyprávět o dalším dobrodružství, které jsme na severu Bali prožily - cesta ve dvě ráno na Mount Batur a sledování východu slunce z jejího vrcholu. Ale to až příště. Zatím se mějte krásně a přetěte si předchozí díly:

První den na Bali
Bali - den druhý: Bloudíme
Bali - den třetí: Pokousané opicí
Bali - den čtvrtý: Noční návštěvník
Bali - den pátý: Pronásledované psy a dětmi
Bali - den šestý: Strastiplná cesta k vodopádům