úterý 18. října 2016

Bali - den čtvrtý: Noční návštěvník

Krásný den milé dámy a pánové,
je tady konečně další vyprávění z mé cesty na Bali. Tentokrát se podíváme na silný zážitek v podobě nočního návštěvníka. Ať vidíte i nějakou stinnou stránku Bali. I když jsem si vědoma toho, že naše reakce byla přehnaná. Zpětně je to opravdu vtipný příběh, kterým stále bavíme své okolí. Aby jste byli v obraze, musím zahrnout dvě noci, protože chvíli trvalo, než jsme přišly na to, o co jde. A taky bude v dnešním článku fotodokumentace úžasných rýžových polí. Doporučuji dočíst do konce.
Tu noc jsme se strašně bály. Skoro jsme nespaly. Když jsme šly spát, za dveřmi šustilo něco ve křoví. Podle zvuků větší zvíře. O hodinu později mě probudila Kačka, že zase něco sedí za dveřmi koupelny. Únava mě přemohla, od té doby jsem se ale každou chvíli budila ze strašně živých snů, viděla jsem, jak po stěně ve tmě něco lezlo a jak něco obcházelo za závěsy. Už ani nevím co byl sen a co skutečnost. Později jsem vyděšenou Kačku donutila rozsvítit, bála se vystrčit ruku z postele. Až do svítání jsme spaly při světle. Ráno jsme zjistily, že nám něco leze do střechy a snaží se to prokousat molitanem k nám. Byly jsme rády, že je před námi už jen poslední noc v tomto hotelu, určitě by se to k nám už dostalo. To jsme ale ještě nevěděly, že je to celou dobu s námi v pokoji.

Co se týče výletů toho dne, nechám za sebe mluvit fotky. Procházely jsme se rýžovými políčky přímo u města Ubud. Byla to krása. Nachodily jsme 10 km. To je za 3 dny 35 km. Už se to na nás promítalo, byly jsme pěkně unavené. Ještě že nás následující den čekal přejezd a moře. Tento den jsme se ve městě zdržely i po setmění a bylo to stejně rušné jako ve dne, ale úplně jiné. Turistů je tu opravdu požehnaně.
Taky se na nás přišla podívat ještěrka. Vyhřívala se s námi u bazénu. Byla to Mabuja Východní. Jen nevíme, jestli nás nechtěla zabít. Raději jsem si při focení držela odstup. Když kolem mě ale proletěl bodový hmyz dvakrát větší než běžný sršeň, běžela jsem se Mabuja neMabuja rychle schovat dovnitř.
U večeře si Kačka objednala malé pivo. Rychle ho vypila a zvážila, že se jí cenově asi vyplatí vzít si jako další normální pivo. Když si ho objednávala, servírka na ní koulela oči a smála se. Pak přinesla 0,7 litrovou lahev. To je u nich normální velikost piva. Ale je moc dobré. Nevím jestli to bylo tím horkem, ale chutnalo mi.

Hezké je, jak jsou tu lidé milí. Spoustu "domorodců" se na turisty usmívá a zdraví je. Turisté se na sebe vzájemně usmívají. Všichni se usmíváme. Něco jiného ale bylo, když s Kačkou šly podél silnice a projíždějící mladí na nás potrubovali. Nakláněli se z okýnek aut, aby si nás pořádně prohlédli. To moc příjemné nebylo. To asi ty blond vlasy.

Další noc jsme konečně odhalily, kdo byl našim tajným spolubydlícím. Ta noc byla krizová. Když jsme usínaly, slyšela jsem, jak se mi něco škrábe na postel. Bylo to opravdu hlasité. Myslely jsme, že je to ještěrka, nebo nějaká myš. Tak jsem se lekla, že jsem v posteli skočila na Kačku. Rychle jsme rozsvítily, zaběhlo to za závěsy. Vyděšené jsme stály na posteli, kryly se polštářem a přemýšlely co dělat. Snažily jsme se to vyhnat na světlo házením předmětů na závěs. Nic se nedělo. Po chvíli jsme si všimly, že na závěsu u stropu sedí šváb. Zachvátila nás panika. Vytáhly jsme telefony. Googlily jsme informace a přijímaly rady od všech, koho jsme měly na drátě. Ve chvíli kdy Kačka přečetla, že umí létat, se vznesl a plachtil pod postel. Křičely jsme a utíkaly. Představa švába ve vlasech byla strašlivá. Z podlahy se stala velmi nebezpečná zóna, protože s ní splýval. Věděly jsme, že nám neublíží, ale nemohly jsme spát s vědomím, že po nás poleze. Pak zmizel.

Dočetly jsme se, že se bojí světla a rozhodly se, že prostě nevyleze, když bude rozsvíceno. Usnuly jsme. Po hodině jsme se vzbudily, seděl mi metr nad hlavou, přímo u světla. A dost. Utekly jsme z postele, celé rozčilené a zoufalé. Čekaly jsme na vhodný okamžik. Odezíraly jsme, kam poletí. Snesl se k zemi, Kačka ho zaskočila obrovskou dávkou repelentu a já ho chytila do skleničky. Daly jsme ho z očí a nechaly umírat. Ráno ještě klepal nožkama, ale přímé sluníčko ho asi dorazilo. Pak že švábi nejdou zabít. Spaly jsme zbylé tři hodiny už poměrně v klidu, až na ty sny plné švábů.
A to jsme ještě nevěděly, že následující den nás čeká ještě horší zážitek. Brr, ještě teď mi z toho běhá mráz po zádech. Rozhodně neprošvihněte další díl.

Předchozí díly si můžete pročíst zde:
Předchozí dvě vyprávění si můžete přečíst tady:

32 komentářů:

  1. Ten článek mě fakt pobavil! Byla jsem letos v Indonésii s holkama a úplně si teď vybavuju, jak kamarádka otevřela v Yogyakartě dveře do koupelny a řiká: "Holky ne, je tam". Co tam prosímtě je? Šváb!" Samozřejmě začala panika, ale pán, co homestay vlastnil, nás zachránil a toho švába sebral. Jinak, když jsme byly na Bali, tak v Ubudu bylo ještěrek fakt požehnaně, ale těch jsem se nebála. Švába se člověk prostě štítí... kamarádka z toho byla tak vystrašená, že chtěla celou noc hlídkovat :D Myslela jsem, že se pominu :D
    Meet My Lovely World

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju. :) Já sledovala tvé fotky a připomínala si tím místa, kde jsme byly. :) A kamarádce se nedivím, byla jsem taky vystrašená. Ale únava nám nedovolila hlídkovat. :D Chtěly jsme taky volat na recepci, ale bály jsme se, že přijdou, ten šváb někam zaleze a nebudeme ho moct najít.. :D

      Vymazat
  2. Vyzerá to tam tak ukľudňujúco. Hneď by som tam šla. :)

    www.rebelliouslily.blogspot.sk

    OdpovědětVymazat
  3. No, přeběhl mi mráz po zádech. :D Nicméně fotky se fakt povedly, jinak to muselo být dost fajn!♥

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju. :) Ano ano, až na pár věcí to byl úžasný zážitek. :)

      Vymazat
  4. Wau tak tam to vyzerá riadne mega! :O Krása :))
    partofnicol.blogspot.sk

    OdpovědětVymazat
  5. Tak to se teda těším na další díl. :-D Četla jsem to se smíchem, ale věřím, že vám tehdy do smíchu vůbec nebylo. :-D Podle fotek tam musí být nádherně, rýžové pole jsou super a je fajn, že domácí byli ke všem milí. :-)
    welcometomyworld

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To jsem ráda, že pobavilo. :) V tu chvíli nám do smíchu opravu nebylo, ale zpětně se tomu smějeme. :D Děkuju. :)

      Vymazat
  6. Vau, tak túto dovolenku ti závidím, Bali by som chcela navštíviť! Aj keď tá noc musela byť vážne desivá. Ale je to tam proste kúzelné, to sa musí nechať ♥

    Saja Frey blog

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Na každém božském místě musí být asi i nějaká negativa... :D

      Vymazat
  7. tam bych asi jet nemohla, bych nepřežila ani jedinného švába v pokoji :-D řvala bych jako šílená a odmítala usnout, fuj :-D! Ale pobavilo! a moc pěnkné fotky:)

    Somethingbykate

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No, bylo to opravdu strašné! :D Děkuju. :)

      Vymazat
  8. Tak tam to vyzerá teraz nádherné a tá jašterica je úplne super ze prišla :) hovorí sa, že zvieratá sa zdržiavajú len na miestach kde je dobré tak pri vás musí byť naozaj super :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Noo, tak jsem se na to nekoukala. Asi jí s námi muselo být hezky. :D Děkuju. :)

      Vymazat
  9. tak to je krásne, tie fotky sú dokonalé ♥ hneď by som tam išla !

    OdpovědětVymazat
  10. No chúďatá, pravdepodobne by som celé to ubytovanie podpálila a utiekla za kopečky :D Takéto zvieratká ma príšerne desia, ale hlavne že ste sa ho zbavili a snáď ich nie je viac :D.
    Strašne krásne fotky úprimná závisť :) Strašne ma baví čítať tvoje príbehy, trošku exotiky :) Skvelé a pútavé ♥

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju, to mě moc těší! :) Tam se ani nedalo kam utéct.. venku to podle mě v noci bylo mnohem nebezpečnější, než s jedním švábem v pokoji. :D

      Vymazat
  11. tak to ja by som asi nezaspala ani keby ho mám už chyteného v poháriku :D ale fotky máte krásne, tie ryžové polia :))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Byly jsme tak vyčerpané, že jsme pak usnuly celkem rychle.. ale ten pocit jsme měly pořád strašný.. :D Děkuju. :)

      Vymazat
  12. Asi bych taky šílela, kdybych měla v pokoji švába, ale přiznám se, že mi ho bylo trošku líto, když umíral takhle pomalu :D
    Lovely imperfections

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Na to jsem taky myslela. Určitě to nebyla příjemná smrt. Ale tak jsme se ho štítily, že jsme ho nemohly ani nikam přenést.. :D

      Vymazat
  13. wow, muselo tam byť super a tie fotky sú krásne! pekný blog, sledujem:)
    pieces of me

    OdpovědětVymazat

Děkuji za krásný komentář